Zánik rodu Vartenberků

poslední rytíř von Rothenhofe

Tato pověst popisuje skutečné události, které se odehrály v časech třicetileté války.

Smírčí kříž 1792

V dolní polovině Markvartic, v zátoce potoku Bystrá, stála tvrz vybudovaná roku 1568, která se v průběhu doby změnila v nevelký zámeček nazývaný Červený dvůr. Tvrz je spojena s krvavou historkou o krutém majiteli tvrze a okolních obcí - Otovi z Vartenberka, posledním rytíři von Rothenhofe:

Majitelem tvrze se po bitvě na Bílé hoře stal Ota Jindřich, poslední Vartenberk.

Ota Jindřich patřil mezi protestanty, v mládí sloužil ve vojsku, účastnil se loupení v klášteře, drancování a okrádání lidí. Výhodnými sňatky získával bohatství. Kvůli majetkovým záležitostem se nepohodl s s Fridrichem Falckým, kdy se domáhal dědictví po své manželce Smiřické. Poté přešel na stranu Ferdinanda II. Vartenberk byl člověk velmi rozmařilý a lidi týral. Bral jim majetek, část úrody a jejich nejlepší koně, krávy a všechny kozy a ovce, protože byl velmi zadlužen a tak se proti němu v roce 1625 vzbouřili.

Průběh povstání:

Bylo svoláno tajné shromáždění poddaných, proti Vartenberkovi.
Shromáždění bylo prozrazeno, šest lidí uvězněno. Vartenberk pohrozil mučením, jestliže dojde k dalšímu shromáždění.
Pod vedením huntířovického kramáře Kryštofa Tennera došlo k dalšímu shromáždění. On zastával názor, že nesmí dojít k násilí.
Vartenberk chtěl poslat zatčené k soudu do České Lípy a na své poddané povolal vojsko.
Když se to dozvěděli poddaní, pobouřilo je to a dohodli se na obležení vartenberskéhé trvze se zbraněmi v ruce (muškety, sekery, vidle, cepy, kyje).
Vartenberk dal uzavřít bránu a chtěl vědět co požadují.
Chtěli propuštění vězňů - on jim vyhověl. Aby vzbouřence uklidnil, sám jim odepjal pouta.
Další požadavek byl navrácení majetku, koní, krav, ovcí a koz. A vrácení vybraných peněz z nesmyslných pokut.
Vartenberk všechno slíbil. Ale oni mu nevěřili. Celou noc házeli na panství kameny, stříleli, bouchali na bránu. Křičeli, kleli a posilňovali se pálenkou.
Uvnitř zámku se připravovali k obraně.
Vzbouřenci se o tom dozvěděli a dohodli se na vraždě. Ztečí dobyli zámek, zajali Vartenberka a jeho ženu a oba je zabili. Každý, kdo tam byl, si bodnul jednou vidlemi.
V příštích dnech se dohodli na společném boji proti povolanému vojsku, ale odhodlání asi nebylo příliš velké, proto k žádnému boji nedošlo.

Výprava proti sedlákům dorazila do Markvartic 20.-21.12.1625 a našla již zklidněné obyvatelstvo. Došlo k zatčení a popravě 4 účastníků. Devíti hlavním organizátorům se podařilo uprchnout.

Vartenberk hospodařil na Markvarticích od roku 1623 a za dva roky dohnal poddané ke vzpouře.

Smírčí kříž v Markvarticích

Krvavé události připomíná smírčí kříž v zahradě jednoho z markvartických domů. Podle pověsti je na tomto místě pohřben Ota z Vartenberka, poslední rytíř von Rothenhofe. Podle jiné pověsti byl na tomto místě v roce 1625 zabit.