Děčínské Machu Picchu
Sluková - areál Staré sídliště (Baerenberg) nad Blankarticemi
pravděpodobně čihadla hraběte Šporka
K příjezdu volíme cestu od Labe - z Těchlovic kolem Vrabince strmou silnicí vedoucí příkrou a úzkou soutěskou nahoru do Rychnova, pokračujeme směr Blankartice a zaparkujeme na silnici v polích nad Blankarticemi, těsně před vjezdem do obce. Pro úvodní prohlídku dopopručuji trasu dle obr. 2 (po zelené plus obě červené cesty), projdeme tak nejzajímavější místa a uvědomíme si monumentálnost areálu, která nám při zběžné prohlídce může uniknout.
Smysl a účel areálu je poněkud záhadný, pro běžné zemědělské účely je zde odpracováno příliš mnoho práce navíc:
Varianta 1 - čihadla hraběte Šporka, pravděpodobnost 35%: Dle pracovníka děčínského archivu by se mohlo jednat o čihadla založená hrabětem Šporkem (nicméně to je názor od stolu, na místě děčínský archivář nikdy nebyl). Při pohledu na mapu vidíme, že areál má tvar hlavy bažanta včetně pro bažanta typického 'ouška' - to by skutečně odpovídalo variantě 'čihadla hraběte Šporka s bažantnicí' - Špork patřil mezi zakladatele české myslivosti. Smysl pro efekt a monumentálnost patřily ke Šporkovu repertoáru, nicméně v areálu zcela chybí jakékoliv stylové stavební prvky - žádné baroko, žádné pravé úhly, žádná malta, přes nesmírné množství odvedené práce je areál pouze poskládaný z kamene. Přesto je to asi nejpravděpodobnější varianta - areál budovaný místními lidmi na základě Šporkova zadání. Špork údajně navštěvoval Valkeřice pouze v čase tahu ptactva, možná tedy byl Baerenberg vystavěn na odlehlém vrcholku kopce tak, aby lákal tažné ptactvo k zastavení a odpočinku. Viz také Čižba v údolí Ploučnice. Vysoká nadmořská výška objektu mohla umožňovat lákání ptačích hejn přímo z dálkových tras za pomoci ptačího volání z klícek, i lákáním na rozvěšené plody jeřabin. Viz také název obce Sluková (Schneppendorf). Pro Šporka svědčí i reprezentativní příjezdová rampa, pro zemědělské využití zcela zbytečná.
Varianta 2 - pastviny, pravděpodobnost 20%: Vyjádření děčínského archeologa, který na místě byl: 'Je to vskutku zajímavé místo, ovšem o pozůstatek pravěkých, nebo středověkých aktivit se nejedná. Je to pouze rozdělený lán Blankartické plužiny, řekl bych, že založení malých pastvin na tomto pahorku, souvisí s pozemkovými reformami Josefa II. Je fascinující jaká práce musela být vykonána, aby tyto extrémně kamenité polohy poskytly alespoň užitek jako pastvina.' Běžnou úpravu plužin ovšem vidíme všude okolo, vždy se jedná o přiměřené, nezbytně nutné množství práce. Na Bärenbergu je to jinak, je zde provedeno nesmírné množství práce navíc - a podivně chaoticky, bez obvyklého pravoúhlého nebo lineárního rozvržení, zato s ozdobnými prvky. Zahrady jsou kamenité a zcela nevhodné k orbě, v areálu také chybí zdroje vody pro dobytek.
Varianta 3 - vojenský post, pravděpodobnost 15%: Z vedlejšího kopce Na Koruně (625 m nad mořem) jsou dost neuvěřitelné výhledy na velkou část severních Čech od Podkrušnohoří (Teplice, elektrárny) přes Českosaské Śvýcarsko (vemi pěkný pohled na kaňon Labe), přes celé Lužické hory a Ještěd až po Českolipsko a Ralsko, a výborně viditelný Bezděz. Na jihu výhled uzavírá rozhledna Náčkovice a hora Sedlo, vidět je i část středočeského vnitrozemí směrem na jih. Pěkně je vidět celá markvartická kotlina s Lužickými horami nad kotlinou. Staré Sídliště by tedy mohlo fungovat i jako zázemí nějakého významného vojenského strategického bodu umístěného Na Koruně. Nesmírné pracovní úsilí vynaložené na Starém Sídlišti by pak mělo logiku. Ohrady - kamenná políčka mohla vzniknout i druhotně přeskládáním materiálu uvnitř areálu. Pokud otestujeme viditelnost hory Na Koruně z významných středočeských lokalit, s překvapením zjistíme, že přestože je hora Na koruně zdánlivě skrytá za dominantní horou Sedlo, je ve skutečnosti dobře viditelná z Řípu, z husitského shromaždiště Na Křížkách nad Prahou (strategická lokalita s výhledem na celé severozápadní, střední a východní Čechy), z oppida Závist nad Prahou i z Krušné hory nad oppidem Stradonice. Hora Na Koruně je viditelná i z některých míst přímo v Praze - Ládví, Petřín. Jedná se tedy o ideální lokalitu k přímé signalizaci do středu Čech, např. o dění v kaňonu Labe, na Českolipsku, v Podkrušnohoří, i např. v okolí Nakléřovského průsmyku. Blízkost hory Sedlo pak strategický význam lokality jen podtrhuje - Sedlo ovšem není dostupné od Labe po dvou hodinách chůze nebo půlhodině na koni. Sedlo má přímou viditelnost prakticky do celých vnitřních Čech na sever od Brd, s viditelností až po Trosky, Oškobrh, Votice, Blaník, Pražský hrad, oppidum Závist, hradiště Plešivec, Krušnou horu nad oppidem Stradonice, Velíz, hradiště Bílá skála u Rokycan, Radeč, hradiště Vladař atd. atd.
je zajímavé, že nejvyšší část areálu je symetrická, ve tvaru citrónu, se dvěma bastiony ve špičkách citrónu - snad akropole, nebo původní starý areál, teprve později rozšřený o sestupné terasy obrácené k jihu?
Varianta 4 - kultovní místo, pravděpodobnost 10%: Areál je nápadně podobný pravěkému hradišti Knovízské kultury Hradišťany u Mukova na západě Českého Středohoří. Hradišťanům se podobají i další 2 až 3 lokality nad Markvartickou kotlinou s obdobně skládanými valy s řadou shodných technických detailů (např. kruhové otvory na vrcholovém hřebeni valu - snad zdálky viditelná ohniště na hradbách nebo stopy po kůlech), a podobným umístěním na rozlehlé vrcholové plošině s dalekými výhledy. Tuto variantu podporuje i stručná informace ve zpravodaji CHKO České Středohoří ze Září 2009. Zajímavé jsou i meteorologické jevy dané výjimečným umístěním areálu ve vysoké nadmořské výšce, na návětrné hraně Verneřické vrchoviny. Běžné jsou větrné víry - rarášky, i podivné zvukové efekty s nimi spojené. A je tu i velmi působivý přístup - plavba kaňonem Labe a pak výstup příkrou soutěskou od magicky působivého Vrabince do úplně jiného světa s dalekými výhledy. Jednalo se tedy o kultovní místo? Tomu by odpovídala i atmosféra místa s nádhernými výhledy do kraje, i podivně složitá struktura areálu s komplikovanými průchody mezi jednotlivými výškovými úrovněmi areálu. Je zde prvek vertikály a výstupu na horu. Areál je nepochybně kontemplativně působivý. Při pohledu na mapu s překvapením zjistíme, že areál je přesnou osou sever - jih propojen s horou Říp, a také s bájným vrchem Ers známým ze Starých pověstí českých. Na stejné ose je i Popovičský vrch nad Děčínem, kde byl nalezen votivní poklad Lužické kultury.
Varianta 5 - pravěká pevnost, pravděpodobnost 1%, je to spíš námět na archeo-sci-fi povídku: Trocha Dänikena: Co když se jedná o základnu hallstattských obchodníků se solí z doby bronzové-železné? Při pohledu z hory Sedlo vidíme seřazené za sebou plochý vrch Hradiště nad Lovečkovicemi a Baerenberg v jedné linii. Pokud si řekneme ok, ten směr mohl být pro někoho důležitý a proto postavil Baerenberg, a protáhneme linii, zjistíme zajímavou věc: linie vede z Bärenbergu přes Sedlo, dále přes hřeben Brd v místě prastarého průchodu do jižních Čech (v těsné blízkosti významného prehistorického objektu Skřipel a hradiště Plešivec), a přes Šumavu kolem nápadné nejvyšší hory české Šumavy Plechý přímo na ledovec Dachstein nad Hallstattem a Solnou komorou. Nabízí se možnost, že tak byla zafixovaná 'cesta domů' (ať už prakticky nebo z kultovních-náboženských důvodů, nebo pouze psychologicky) pro hallstattské obchodníky se solí, pro které Děčínsko mohl být nejsevernější dosažitelný region keltského světa, s nákladem soli mohli na vorech vcelku pohodlně doputovat po Vltavě a po Labi až na Děčínsko, za Děčínskem už byl region nepochybně ovládaný nekeltskými etniky. Mohlo se jednat i o možnost signalizovat zpět do Solné komory úspěšné dosažení nejzazšího bodu cesty (předpokládejme nějaký signalizační systém mezi vrcholky významných hor a oppidy v rámci české kotliny, třeba ohněm a kouřem). Za dobrého počasí je ze Sedla vidět hřeben Brd, z Brd je velmi dobře vidět hřeben Šumavy s nápadným vrcholkem Plechého, z hřebenu Šumavy je dobře vidět nápadný masiv Dachsteinu. Tomu nahrává i cesta ke Starému sídlišti od Labe: při putování po proudu Labe je Vrabinec dobře nalezitelný nápadný orientační bod, a od Vrabince se dá nahoru na Staré sídliště dojít dobře definovanou cestou skalní průrvou přímo ke Starému sídlišti - trénovaný chodec to zvládne za 2 hodiny ostré chůze. K areálu se tak dá spolehivě dojít i napoprvé, bez znalosti terénu, jen na základě instrukcí 'popluješ průrvou Labe, u podivné skály ve tvaru tří prstů (Vrabinec) se pak vydej skalní průrvou nahoru, a vyšli signál domů'.
Jako reprezentativní základna obchodníků je Staré sídliště docela dobře srozumitelné, rozhodně víc než jako pastvina na vrcholku vidrholce - dobytek k pastvě rovinku opravdu nepotřebuje, a běžný způsob vyčištění pastvin od neprůchodného kamení vidíme všude okolo - způsob úpravy Baerenbergu je ovšem jedinečný a v okolí 50x50km žádný podobný areál není. Pro pěstování zemědělských plodin je Staré sídliště také nesrozumitelné - proč na vrcholku kopce ve nadmořské výšce 593m, ve velmi větrné poloze. Také se mohlo jednat o symbolickou 'hraniční pevnost' keltského světa (hranice na Ploučnici). Z oblasti za Ploučnicí je areál velmi dobře vidět z mnoha míst, jako výrazný bod uprostřed dlouhého hřebene táhnoucího se nad Ploučnicí. Areál mohl být druhotně částečně rozebrán a přestavěn na ohraničení políček za Josefa II. Kdyby byl areál 'zgruntu' postaven za Josefa II. jako systém přídělů, pravděpodobně by byl alespoň částečně pravoúhle vyměřený - to zde ale zcela chybí.
Samozřejmě je to nejspíš jen fantazie...
Areál je kompaktní a ohraničený, na severovýchodní a jihovýchodní straně ohraničený terasou s výrazným převýšením převyšujícím okolní terén o více než 3m. Jednotlivé zahrady ohraničené zdí nebo hranou terasy, některé zahrady mají v rohu zaoblený 'bunkr'. Žádný z bunkrů není čtvercový nebo obdélníkový. Nejvýznačnější zeď-terasa orientovaná s výhledem na horu Sedlo. Cca uprostřed jihovýchodního vnějšího valu areálu jsou k vnější zdi přistavěny zvenku zbytky zdí jediného pravoúhlého objektu - zřejmě jednoduchého malého domku s jedinou místností - pouze tento objekt jednoznačně cca barokní nebo běžná regionální lidová stavba. Tento objekt je přitom nižší než výška vnějšího obvodového valu areálu, ke kterému je přistavěn.
'Po smrti zadluženého Kolovrata prodala vdova Kateřina z Vrtby v roce 1650 konojedský statek Janovi svobodnému pánovi ze Sporcku. Téměř celých příštích sto let drželi Valkeřice jeho potomci.
Janův syn František Antonín hrabě Špork se velkou měrou zasloužil o povznesení významu obce. V roce 1700 zde dal, údajně na místě bývalé tvrze, postavit trojkřídlý patrový zámek, který sloužil zejména k pobytu vrchnosti při lovech. K zámku byla vysázena lipová alej a za zámkem byla zbudována velká zahrada. Vedle zámku bylo v letech 1712-1713 postaveno dřevěné divadlo. Šporkovy pobyty na zámku v té době již nebyly tak časté, a tak při rozhodnutí znovu vystavět kostel svaté Barbory, byla část zámku v roce 1721 stržena a materiál použit na stavbu kostela. Šporkové drželi Valkeřice do roku 1802.'
Prameny:
Václav Vokolek: Neznámé Čechy 3 - Posvátná místa severozápadních Čech
Zdeněk Stodola: Čižba v údolí Ploučnice, ifauna.cz
Wikipedia: zámeček Bon Repos založený hrabětem Františkem Antonínem Šporkem
Zpravodaj CHKO České Středohoří, září 2009
zveřejněno dne 17.2.2016
